Vzbudím se, až když kolem sebe vnímám pohyb. Peaches (23, USA) si vaří snídani ve velkém hrnci, jako by ho vzal mámě z kuchyně. Pak se dozvím, že jde teprv ze South Lake Tahoe. Úplně ultralight není ani švýcarský pár Corne Cone a … Číst dále…PCT 71. den
Nechce se mi vůbec vstávat. Potlučené kousky mého těla se přes noc rozležely a teď o sobě dávaj vědět. Přesto v 5:40 vyrážím. Myslel jsem, že v severní Kalifornii už sníh nebude, přesto ho tu potkávám relativně dost. Není hluboký jako na Sieře, ale stále … Číst dále…PCT 70. den
5:30 se ukazuje jako ideální doba na to ráno vyrazit. Většinou se vzbudím o 40 minut dřív a nejprve si přečtu, co jsem v polospánku naťukal do deníku. Než opravím největší blbosti je plné světlo a do půl šesté mám sbaleno. Stromy jsou tu … Číst dále…PCT 69. den
V 5:30 začínám úprkem před komářím komandem. Nemají takhle brzo po ránu spát? Do toho chroupu třešně, které jsem včera dostal na rozloučenou od Carrie. Nejprve musím vystoupat na Dicks Pass (míle 1105.7, 2858m.n.m.). Zradou je, že takhle brzy je i ta trocha zbylého sněhu … Číst dále…PCT 68. den
Ze zvyku se vzbudím po páté, i když celý dům ještě spí. V půl sedmé mi Carrie (Marcova žena) vypráví o své práci. Jak v jejich městě obnovuje zničený potok, jak se jim podařilo vyhrát 10 let trvající spor s provozovatelem místní přehrady, který zadržoval … Číst dále…PCT 67. den
Když v 6:40 opouštím nocoviště, „soused“ pořád ještě spí. Dál se proplétám mezi skalkami a jezery v mírně zvlněném terénu. Po hodině a půl začínám stoupat na hřeben mezi Upper Blue Lake a Lost Lakes. Když jsem dostatečně vysoko a mám rozhled do kraje, posnídám. … Číst dále…PCT 66. den
V 5:30 vyrážím. Jdu především lesem a i když nejsem moc vysoko (cca 2.800m.n.m.), pořád je tu dost sněhu. Cesta je kopcovitá, ale převýšení jsou malá. Snídani si vařím v osm, až pak sníh mizí a do konce dne potkám jen tu a tam … Číst dále…PCT 65. den
Po delší době větrná noc – v nárazech 2-3Bf. Pro jistotu jsem si tarp postavil mezi dva stromy a kotvící šňůry uvázal na ně. Jako bych věšel hamaku. Podvědomě je vážu i na hamakářský uzel. Ráno se mi do toho větru vůbec nechce vstávat. V … Číst dále…PCT 64. den
V 5:45 začínám brodem přes potok u kterého jsem spal. Když říkám potok, mluvím o toku 4m širokém, kde je vody po pás. Alespoň že tady už je takhle po ránu 11°C nad nulou. Vybíhám na kopec a za chvíli už mne hřeje slunce. Jenom … Číst dále…PCT 63. den
Dnes jsou to dva měsíce, co jsem vyrazil. Že by se mi ráno dvakrát chtělo obléci si mokré kalhoty, to zrovna ne. Od šesté pokračuji kaňonem a po míli a kus začínám stoupat směrem k průsmyku Benson Pass. Jo a jestli jsem si myslel, že … Číst dále…PCT 62. den
Před osmou už postávám před místním obchodem/poštou/grillem v jedné budově. V osm ale otevírá pouze grill, obchod s poštou až o hodinu později. Tuším za tím obchodní strategii, protože spolu se mnou tu postává několik hikerů, kteří chtějí jen nakoupit, případně si vyzvednout zaslaný resupply box a … Číst dále…PCT 61. den
Vyrážím v šest a za chvíli potkám day hikerku Natašu (32), holku z Ruska, která tu už 10 let žije a dělá mikrobiologický výzkum. Jdeme dvě hodiny spolu. Když zjistí odkud jsem, div se mi neomlouvá za invazi 1968. Není tu úplně spokojená, ale je to … Číst dále…PCT 60. den